120 let historie

KNIHAŘ A MUZIKANT

František Plátek starší, narozen 1882 (+1957 Turnov), pocházející z Malé Skály, založil knihařskou dílnu v Turnově ve Skálovi ulici, naproti muzeu. Byl nejen vyučeným knihařem, ale především náruživým muzikantem. Patřil do party maloskaláků, kteří se vždycky na jaře sebrali a jeli do Ruska a potom i jinam do Evropy s cirkusovou kapelou. Jakmile byl jeho syn schopen vést dílnu, tak mu ji předal, protože muzika byla u něho na prvním místě. A syn převzal rodinnou tradici. Dříve všechna řemesla vzkvétala díky tomu, že někdo založil živnost, pracně ji budoval, dal do toho svůj majetek a bylo pak osobní povinností syna, aby vše převzal. Tak byl zaručen rozkvět řemesel a jejich pokračování.

KNIHAŘ A LOUTKAŘ

František Plátek mladší, narozen 1905 ve Vranovém - Malá Skála (+1983 Liberec).
„Od 18. srpna 1919 do 18. února 1922 se vyučil a svou věrností, pilností a dovedností úplnou spokojenost svého vyučitele si získal, pročeš se za schopného knihařského pomocnika prohlašuje. Na doklad toho jest výuční list vydán a vlastnoručními podpisy a pečetí opatřen v Turnově dne 16 června 1922“.
Převzal dílnu po svém otci a začal si doplňoval své znalosti ve speciálních kurzech u mistra Bradáče, jednalo se o různé náročné techniky. Postupně překročil hranici běžného řemesla, stal se i členem výtvarného spolku turnovského Díla, takže zůstával ve stálém kontaktu s výtvarníky jako byli Vik, Vorlíček, Kinský, Durych, Linka, Juna a další. Z literátů chodili za ním Šalda, Majerová a mnozí další. Znali jeho práci a tak přijížděli, aby pro ně dělal vazby.

Tak jako jeho otec měl celoživotní lásku hudbu, on loutkařinu. V Turnově byla loutková scéna na vysoké úrovni. Věnoval se loutkařině velmi intenzivně, znal se se všemi osobnostmi, jako byli Malík a Skupa a jí dal nakonec přednost, jako jeho otec kdysi hudbě.  V padesátých leteh se přestěhoval z Turnova do Liberce za svým řemeslem, ale hlavně za loutkovým divadlem, které v Liberci spoluzakládal.

KNIHAŘ A VÝTVARNÍK

Jiří Plátek, narozen 1929 v Turnově.

„Knihu v krásné vazbě bereme do ruky jako svátost. Máme touhu se jí dotknout a zároveň obavu, abychom jí neublížili.“ Jiří Plátek

„Uměl jsem knížku svázat dřív, než jsem se to učil. V tátově dílně jsem měl svůj stolek, dělal jsem sám knížky, všecko jsem okoukal," vzpomíná na své knihvazačské začátky Jiří Plátek a pokračuje: „Měl jsem krásné klukovství. Knihařinu jsem dělal, protože můj děda založil dílnu, táta v tom pokračoval a já jsem věděl, že mi nezbývá nic jiného, než to po něm převzít. A kromě vázání knih jsem se věnoval i sportu nebo fotografování"

Umělecký knihvazač se narodil v Turnově v rodině knihařů, jeho otec i dědeček pracovali v dílně přímo naproti muzeu. Jiří vystudoval Státní grafickou školu v u profesora Otty Blažka. Knihařskou dílnu jeho otce tehdejší režim znárodnil, a tak se Jiří Plátek přestěhoval do Liberce, kde tvořil. Věnoval se fotografii, dřevořezbě i malbě. Ve své knihařské tvorbě sice navázal na tradiční rodinné řemeslo, současně i hodně experimentoval, jeho tvorba byla vždy originální a vhodně doplnila psané slovo. ​Jiří Plátek byl i nadšeným lyžařem a horolezcem. Jeho přátelé zahynuli v roce 1970 s československou výpravou na Huascaránu, on byl na výpravu také pozván. Nakonec ale neodjel, a tím si vlastně zachránil život.

Český rozhlas Liberec

HOROLEZEC A LYŽAŘ

Evidované prvovýstupy